Přejít k obsahu
🎧 Poslechněte si příběhAudioverze 0:00 / 3:08
Namluveno pomocí AI (ElevenLabs)

Dva týdny po vzniku Československa schválil Národní výbor 13. listopadu 1918 prozatímní ústavu. Zákon č. 37/1918 Sb. vytvořil Národní shromáždění, zavedl úřad prezidenta republiky a upravil postavení vlády. Druhý den podle něj shromáždění zvolilo prvním prezidentem Tomáše Garrigua Masaryka. [1][2]

Ze 13. na 14. listopad

Národní výbor přijal prozatímní ústavu 13. listopadu 1918. Vyhlášena byla následující den pod číslem 37/1918 Sb. z. a n. a téhož dne nabyla účinnosti. [2] Zákon sám stanovil, že platí ode dne vyhlášení. [1]

Ještě 14. listopadu 1918 se sešlo Národní shromáždění k prvnímu zasedání a aklamací zvolilo prezidentem Masaryka. Ten byl v tu chvíli stále v zahraničí a do Prahy se vrátil až 21. prosince 1918. [2]

Národní shromáždění

Ústava rozšířila Národní výbor na 256 členů podle stejného klíče, podle kterého výbor vznikl. Nový sbor dostal název Národní shromáždění. [1] Získal zákonodárnou moc pro celý stát i jeho jednotlivé části a dohled nad mocí výkonnou. Obojí mu patřilo do doby, než se podle konečné ústavy sejde sněmovna vzešlá z voleb. [1]

Shromáždění se mohlo usnášet, když byla přítomna alespoň třetina poslanců. Ke změně ústavy a k vypovězení války potřebovalo přítomnost dvou třetin poslanců a dvoutřetinovou většinu přítomných. [1]

Prezident republiky

Hlavou státu se stal prezident, kterého volilo Národní shromáždění. Podle původního znění musely být při volbě přítomny alespoň dvě třetiny poslanců a pro zvolení byla potřeba dvoutřetinová většina přítomných. [2]

Prezident zastupoval stát navenek, byl nejvyšším velitelem vojska, přijímal vyslance a měl právo udělovat milosti. Jeho úkony musel spolupodepsat příslušný člen vlády. [1]

Schválený zákon mohl prezident do osmi dnů vrátit shromáždění k novému projednání. Pokud poslanci na původním znění trvali, musel být zákon vyhlášen. Když byl prezident mimo hranice státu, vykonávala jeho práva vláda. [1][2]

Vláda

Výkonnou a nařizovací moc dostala sedmnáctičlenná vláda se sídlem v Praze. Jejího předsedu i ministry volilo Národní shromáždění, které ji také mohlo vyslovením nedůvěry odvolat. [1][2] Členové vlády nesměli zasedat ve správních ani dozorčích radách akciových společností ani být jednateli společností s ručením omezeným, pokud tyto firmy podléhaly dani výdělkové pro podniky povinné veřejným účtováním. [1]

Zákon zároveň dodatečně schválil všechny kroky, které do té doby provedlo předsednictvo Národního výboru. [1]


Zdroje

  1. Zákon č. 37/1918 Sb., o prozatímní ústavě, ze dne 13. listopadu 1918. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. https://www.psp.cz/docs/texts/constitution_1918.html (zveřejněné znění částečně obsahuje změny z roku 1919)
  2. KNĚŽÍNEK, Jan. Prozatímní ústava a její proměny. Ministerstvo spravedlnosti ČR. https://msp.gov.cz/documents/12681/723595/Jan+Kn%C4%9B%C5%BE%C3%ADnek_Prozat%C3%ADmn%C3%AD+%C3%BAstava+a+jej%C3%AD+prom%C4%9Bny.pdf/e0962f9b-c2d2-49ed-97a5-c7465bef73a4
Sdílej příběh

Znáš někoho, koho to bude bavit?

Stáhni si hotový obrázek do stories nebo jako příspěvek – na telefonu se rovnou otevře sdílení. Nebo pošli odkaz.

Sdílej příběh

Líbil se ti příběh?

Jednou týdně ti pošleme souhrn nových příběhů z Československa. Žádný spam, odhlásit se můžeš jedním klikem.