Československo vzniklo 28. října 1918. V Písku ale lidé slavili už 14. října. Redaktor František Hanzlíček tehdy z balkonu radnice vyhlásil republiku před téměř pěti tisíci lidmi. Zpráva, že se vyhlášení ruší, do města nedorazila. Písek tak zažil republiku o čtrnáct dní dřív a jen na pár hodin. [1][2][3]
Stávka, která měla být převratem
Na podzim 1918 už je Rakousko-Uhersko na konci sil. V českých zemích chybí jídlo a lidi zlobí, že se potraviny dál vyvážejí. Socialistická rada proto na pondělí 14. října svolala generální stávku a tábory lidu [1][4]. Podle původního plánu na nich měli řečníci vyhlásit samostatný stát [2][4].
Národní výbor se o plánu dozvěděl večer 13. října. Karel Rašín přiměl socialistické předáky, aby politickou část akce odvolali, a přes síť poslů dal do měst vědět, že se nic vyhlašovat nebude [4][5]. Rakouské úřady mezitím nechaly Prahu obsadit vojskem, hlavně uherskými a rakouskými jednotkami. Před desátou dopoledne vojáci vytlačili demonstranty z Václavského i Staroměstského náměstí [2][3][6]. Stávka sama se vydařila, v Praze se do ní zapojilo kolem 35 000 dělníků. Republiku ale nikdo nevyhlásil [1][5].
Zpráva, která přišla pozdě
Do Písku se informace o stávce dostala se zpožděním a místní ji museli po městě rozšířit narychlo [2]. Oznámení, že se vyhlášení ruší, už nedorazilo vůbec.
Balkon písecké radnice
Hanzlíček přijel ráno jako delegát Socialistické rady a promluvil z balkonu radnice. Vedle něj stáli předseda místní organizace Karel Bouček a starosta Václav Špirhanzl [2]. Na náměstí se sešlo téměř pět tisíc lidí. Většinou to byly ženy, protože muži z města byli pryč, ve válce nebo v zajetí [2][3]. Hanzlíček nejdřív kritizoval, že se z Čech odváží jídlo, i když tu lidé hladovějí. Pak oznámil, že v Praze se právě vyhlašuje republika, a vyhlásil ji i v Písku [2][7].
Město se ocitlo v euforii. Lidé strhávali rakouské orly a vyvěšovali prapory, vojáci si trhali z uniforem rakouské odznaky a přestali zdravit nadřízené [2][3]. Na oslavu zasadili v parku tři lípy svobody. Ani jedna nepřežila [2][3].
Zprávu odnesli domů i lidé z okolí. Ve Strakonicích ji pak městský strážník Karel Kraus vybubnoval před radnicí na obecní buben [2][3].
Vystřízlivění
Večer přivezli cestující z pražského vlaku zprávu, že v hlavním městě se žádná republika nevyhlásila [2]. Úřady poslaly do Písku asi 350 vojáků a vyšetřovací komisi [2][3]. Hanzlíčka 15. října zatkli a spolu s ním i další vyhlašovatele z okolí, mezi nimi strakonického strážníka. Jeho buben posloužil jako doličný předmět [2][3]. Starosta Špirhanzl musel zaplatit pokutu 200 korun za vyvěšení praporů [2][3][7]. Rakouské symboly se vrátily na svá místa a vydržely tam ještě dva týdny [2].
Podruhé a naostro
Hanzlíček zůstal ve vězení až do skutečného převratu. Ráno 29. října ho propustili, Píseční ho na ramenou odnesli k radnici a on republiku vyhlásil podruhé, tentokrát naostro [2][7]. Město se dnes ke své předčasné republice hlásí jako k jedné ze svých největších zajímavostí [8].
Zdroje
- General strike of 14 October 1918 – Wikipedia
- Jak se v Písku vyhlašovala republika, Radio Prague International
- Zdeněk Zajíček, Andrea Poláková: V Písku vyhlásili republiku o dva týdny dřív, Český rozhlas České Budějovice, 29. 10. 2020
- Ivan Motýl: Komunisté chtěli vznik Československa slavit už 14. října, CNN Prima News, 14. 10. 2021
- Michal M. Musil: 14. říjen 1918 – jak nevyhlásit samostatnost (II. díl), ČeskéNoviny.cz, 23. 10. 2001
- Manfried Rauchensteiner: The First World War and the End of the Habsburg Monarchy, Böhlau 2014, s. 996
- Petr Hejna: Písek nebude na oslavy vyhlášení samostatnosti čekat do 28. října, Novinky.cz, 9. 10. 2018
- Interesting facts about Písek, pisek.eu
Znáš někoho, koho to bude bavit?
Stáhni si hotový obrázek do stories nebo jako příspěvek – na telefonu se rovnou otevře sdílení. Nebo pošli odkaz.
Osobnost Písek Ukázat na mapěLíbil se ti příběh?
Jednou týdně ti pošleme souhrn nových příběhů z Československa. Žádný spam, odhlásit se můžeš jedním klikem.


