Přejít k obsahu

Video se načte z YouTube (Google) až po kliknutí. Nastavení cookies

🎧 Poslechněte si příběhAudioverze 0:00 / 9:13
Namluveno pomocí AI (ElevenLabs)
Stavba a památka Terezín Ukázat na mapě

V úterý 10. října 1780 položil císař Josef II. základní kámen pevnosti, která měla chránit severní hranici habsburské monarchie. Terezín se boje nikdy nedočkal. O 160 let později z něj nacisté udělali věznici gestapa a ghetto, kterým prošlo více než 140 tisíc lidí.

Proč monarchie potřebovala novou pevnost

Ve válkách s Pruskem přišla Marie Terezie o Slezsko i o tamní pevnosti a severní hranice zůstala nechráněná [3][4]. O stavbě nové pevnosti bylo rozhodnuto v roce 1780 [2][3].

Den, kdy přijel císař

Císař Josef II. s sochou Marsu (1775) | A. von Maron / KHM | Public Domain
  1. října 1780 přijel na staveniště osobně císař Josef II. a položil základní kámen [1][6]. Událost připomíná pamětní deska na kavalíru 4 [6][7]. Pevnost dostala jméno po císařově matce Marii Terezii [4][5]. Stavba trvala přibližně deset let [1][5]. Pod hradbami vznikl systém podzemních chodeb dlouhý asi 29 kilometrů [1][2].

Pevnost, kterou nikdo neobléhal

Terezín nebyl nikdy obléhán a války se mu vyhýbaly [3][4]. Za míru v něm sloužilo necelých šest tisíc vojáků [3][5].

Malá pevnost mezitím sloužila jako vězení. Trest si tu odpykával i Gavrilo Princip, atentátník na následníka trůnu Františka Ferdinanda. Zemřel tu 28. dubna 1918 na tuberkulózu [4][8].

Věznice gestapa

V červnu 1940 zřídilo gestapo v Malé pevnosti policejní věznici [4][9]. Za války jí prošlo kolem 32 tisíc lidí, z toho asi 5 tisíc žen. Přibližně 2 600 vězňů tu zahynulo [9][10].

Ghetto

V listopadu 1941 nacisté proměnili celé město v ghetto [11][12]. Za necelé čtyři roky jím prošlo více než 140 tisíc Židů [11][13][15]. V posledních dnech války sem navíc dorazilo přes 15 tisíc vězňů z evakuačních transportů [12][13].

Asi 34 až 35 tisíc lidí zemřelo přímo v Terezíně, většinou na hlad a nemoci [11][13][14]. Ghetto vypravilo 63 transportů, které odvezly více než 87 tisíc lidí, především do Osvětimi [13][14][15]. Osvobození se z nich dočkalo necelých 3 800 [13][14].

  1. června 1944 navštívila Terezín delegace Mezinárodního červeného kříže. Nacisté pro ni předem zinscenovali zdánlivě normální život v ghettu [11][12]. Natočili také klamný propagandistický film, který měl život v ghettu vykreslit v dobrém světle [11][12].

Terezín osvobodila Rudá armáda 8. května 1945 [12][21].

Jeden den v ghettu

Ghetto formálně řídila židovská samospráva, musela ale plnit všechny rozkazy nacistické komandantury [13][24]. Pracovat museli téměř všichni kromě starých a nemocných [22][24]. Při největším přelidnění lidé bydleli i na půdách a ve sklepích [13][24]. Jídla byl neustále nedostatek a nejvíc hladověli staří lidé, kteří nepracovali a dostávali nejmenší příděly [12][24].

Jedenáctého listopadu 1943 museli desítky tisíc vězňů kvůli sčítání celý den stát v chladu v Bohušovické kotlině [12][23].

Nacisté později povolili kulturní život, protože měl světu zastírat pravdu. Pro vězně ale znamenal způsob, jak zvládat strach a uchovat si důstojnost [12][13].

Kresby ve dvou kufrech

Ani v ghettu lidé nepřestali tvořit. Malířka a pedagožka Friedl Dicker-Brandeisová vedla pro děti hodiny kreslení, které jim nahrazovaly zakázanou školní výuku [16][19]. Před svou deportací ukryla asi 4 500 kreseb do dvou kufrů [16][18]. Kufry válku přežily. Dnes kresby opatruje Židovské muzeum v Praze, jehož sbírka čítá 4 387 dětských prací [16][19]. Friedl Dicker-Brandeisová byla v roce 1944 zavražděna v Osvětimi-Birkenau [17][18].

V ghettu se také 55krát hrála dětská opera Brundibár [12][20].

Proč si to připomínat

Terezín nepřipomíná vítězství. Připomíná, co se nesmí opakovat, a zároveň to, že lidé dokázali tvořit i v nejtěžších podmínkách.

Poznámka: Datum 10. října 1780 uvádí většina zdrojů [1][2][5][6], Novinky.cz uvádějí 6. října 1780 [3]. Počty obětí se mezi institucemi mírně liší: Památník Terezín uvádí na 35 tisíc zemřelých v ghettu [13], USHMM asi 34 tisíc [11].

Video k článku: [odkaz doplníš po vydání]


Zdroje

  1. fort-terezin.cz – Historie pevnosti
  2. Kudy z nudy – Největší zachovaná pevnost v Česku
  3. Novinky.cz – Majestátní městská pevnost Terezín
  4. Seznam Zprávy – Terezín
  5. Wikipedia EN – Terezín
  6. Pevnost Terezín – Střípky historie
  7. Turistika.cz – Základní kámen pevnosti Terezín
  8. Wikipedia EN – Gavrilo Princip
  9. Radio Prague International – A former Gestapo prison recalls the horrors of World War Two
  10. Wikipedia EN – Small Fortress (Terezín)
  11. USHMM – Theresienstadt
  12. Wikipedia EN – Theresienstadt Ghetto
  13. Památník Terezín – Ghetto Terezín
  14. ČT24 – První transport do Terezína
  15. Radiožurnál – První transport do ghetta vyjel před 80 lety
  16. Židovské muzeum v Praze – Kresby z ghetta (PDF)
  17. Židovské muzeum v Praze – Friedl’s Cabinet
  18. Wikipedia EN – Friedl Dicker-Brandeis
  19. Radio Prague International – Children’s drawings from Terezín ghetto
  20. Radio Prague International – Brundibár: children’s opera from Terezín ghetto
  21. Radio Prague International – The fortress town of Terezin
  22. Vedem Terezín – Terezín
  23. Vedem Terezín – The Bohušovice Hollow
  24. USC Shoah Foundation – Historie ghetta Terezín (PDF)
Sdílej příběh

Znáš někoho, koho to bude bavit?

Stáhni si hotový obrázek do stories nebo jako příspěvek – na telefonu se rovnou otevře sdílení. Nebo pošli odkaz.

Sdílej příběh
Stavba a památka Terezín Ukázat na mapě

Líbil se ti příběh?

Jednou týdně ti pošleme souhrn nových příběhů z Československa. Žádný spam, odhlásit se můžeš jedním klikem.